Některým lidem byla dána do vínku láska k jejich mateřštině, jiní byli v tomto ohledu vypipláni rodiči, školami nebo kýmkoliv jiným. A z takových se stali ti, kdo možná i bravurně ovládají nejen pravopis, ale i ostatní obory, jež s jazykem souvisejí.
A pak jsou tu pochopitelně i tací, pro které byly jazyky vždy spíše utrpením nebo nutným zlem, respektive ti, na kterých se vzdělání v tomto oboru nijak zvlášť nepodepsalo, a z nichž se tak zákonitě stali lidé jiných profesí. Neméně užiteční, neméně zdatní, neméně chytří, jenom prostě dobří v něčem jiném.
Google na obrazovce
Ovšem i ti, kdo s češtinou (případně slovenštinou) nejsou zrovna kamarádi, nejednou potřebují nějaký ten opravdu kvalitně napsaný text. Například proto, aby jím zaplnili svůj web, nebo proto, aby jim tento na webech určených k reklamě posloužil jako propagace. A nejednou takoví potřebují podobných článků i nemálo.
A co potom? To mají ukazovat celému světu, že si nevědí s nějakým hraním si s písmenky rady? Že nedokážou ani několika desítkami vět popsat to, oč jim tady jde, co nabízejí a co žádají? To by mohlo dopadnout věru ostudně.
graf na monitoru
Mohlo by, ale nemusí. Protože není žádný problém nechat si potřebné PR článkynapsat od někoho, kdo to skutečně umí.
A když si někdo podobný nechá takové české či slovenské články napsat a následně i zveřejnit na kvalitních webech, sloužících k té nejefektivnější propagaci, má v podstatě vyhráno.
Na rozdíl od významných politiků a jiných úředních osob se tu totiž nikdo nikdy nebude ptát, kdo to doopravdy napsal, nebude tu žádná ostuda z plagiátorství a podobně. O to tady totiž nejde.
Tady jde jenom a pouze o to, aby se dostalo veřejnosti toho nejkvalitnějšího, co se dá napsat, aby každý pochopil a neprchal zděšen neznalostmi autora co nejdál odsud. Na tom tu záleží a na ničem jiném. A vůbec nevadí, pokud je tu někdo propagován pověstným cizím peřím.